Tlak je odvozená veličina, při jejímž měření lze vyjít ze dvou základních definic:
1. tlak p definovaný jako síla F působící kolmo na plochu S, matematicky vyjádřeno
F - síla [N]
S - plocha [m2]
m - hmotnost [kg]
g - tíhové zrychlení [m/s2]
2. tlak p definovaný prostřednictvím hydrostatického sloupce kapaliny o hustotě ρ a výšce h (g je zemské gravitační zrychlení)
h - výška tekutiny [m]
ρ - hustota [kg/m3]
g - tíhové zrychlení [m/s2]
Hlavní jednotkou tlaku v soustavě SI je pascal (Pa). Hodnota tlaku se obvykle udává proti dvěma základním vztažným hodnotám, a to k absolutnímu nulovému tlaku nebo k barometrickému tlaku (tlak vzduchu v daném místě měření), anebo se měří rozdíl (diference) tlaků, z nichž žádný se neshoduje s barometrickým tlakem.
absolutní tlak - je tlak měřený od absolutní tlakové nuly
barometrický tlak - tlak vzduchu v daném místě měření
přetlak - měří se od barometrické tlaku, jeho hodnota je vyšší, než je hodnota barometrického tlaku
podtlak - měří se od barometrické tlaku, jeho hodnota je nižší, než je hodnota barometrického tlaku
celkový tlak - je roven součtu statického a dynamického tlaku
statický tlak - měří se kolmo k proudění tekutiny
dynamický tlak - je funkcí rychlosti, empiricky vyjádřeno
Protože se vyskytují ještě jiné jednotky, je připojena převodní tabulka.
Podle velikosti měřeného tlaku a podle použití, lze snímače tlaku (tlakoměry) rozdělit na:
a) snímače vakua - k měření velmi malých absolutních tlaků
b) snímače malých podtlaků - tahoměry
c) snímače přetlaků - manometry
d) snímače diferenčních tlaků - k měření tlakových rodílů