Měření těsnosti budov

Od zavedení směrnice k úspoře energie naráží téma vzduchotěsnosti budov na stále širší zájem ze strany veřejnosti. Pro důsledné plánování , realizaci a kontrolu vzduchotěsného pláště budovy mluví zejména následující důvody:

Zabránění kondenzace vody v důsledku proudění páry. Vedle z toho vyplývajících škod na stavbě samotné jsou to i možné hygienické následky na vnitřním klimatu.
Tepelné ztráty způsobené unikem přes různé spáry. Rovněž se snižuje i tepelné pohodlí vlivem proudění suchého vzduchu v chladném ročním období.
Úspora nákladů usnadněním dodržení koeficientu prostupu tepla „U“ podle směrnice o úspoře energie při doložitelném dodržení vzduchotěsné hraniční hodnoty.

Poslední zmíněnou hraniční hodnotu upravuje tato směrnice v článku 4, odstavce 2.

Důkaz těsnosti celé budovy

Při aplikace přezkoušení požadavků citovaných v par.6 odst.1 věty 3, nesmí překročit podle DIN EN 13829:2001-02 při tlakové diferenci mezi vnitřním a vnějším prostorem 50 Pa vznikat objemový proud vztažený na vyhřívaný nebo chladný vzduchový objem u budov.

Bez vzduchotechnického zařízení 3 h -1 a
Se vzduchotechnickým zařízením 1,5 h-1

V normě DIN EN 13829 „Určení průvzdušnosti budov“ je detailně popsán důkaz měřením. Další pokyny pro praxi obsahuje příloha normy „Odborný svaz pro vzduchotěsnost budov“ Měření je velice podobné měření těsností na plynových zařízeních. Pomocí ventilátoru je jak z budovy vzduch vysáván, tím vytvářen podtlak, a rovněž vzduch vháněn, čímž je vytvářen přetlak. Až do té doby, kdy je dosažen vůči okolí určitý stabilní zkušební diferenční tlak. Vlivem netěsností v plášti budovy a proděním vzduchu ze změřen objemový průtok vzduchu, který představuje netěsnost při určitém zkušebním tlaku.

Norma DIN EN 13829 definuje charakteristické parametry, které vyplývají ze zjištěných netěsností při 50 Pa.

n50	Míra výměny vzduchu při 50 Pa – Dělením proudu netěsností vnitřním prostorem – srovnatelná hodnota pro posouzení podle ENEV – evropská směrnice pro úsporu ener.
q50	Průvzdušnost při 50 Pa – Dělením proudu netěsnosti plochou budovy
w50	Netto na plochu vztažený proud netěsnosti – Dělením proudu nětěsnosti netto plochou budovy.

Na základě různých omezujících podmínek (např. možný vliv větru a teploty na nízký tlak v rozsahu Pa, rozdíly v hustotě vzduchu způsobené rozdíly teplot vně a uvnitř) vyžaduje stanovení proudu netěsností vedle měření tlaku a objemového toku vzduchu další měřené a technické složitosti, mezi jinými:

určení vnější a vnitřní teploty, absolutního tlaku vzduchu a rychlosti větru
měření přírodního diferenčního tlaku před a po měření
záznam charakteristické křivky složené z minimálně 5 měřených bodů, (tlak, objem.proud ) pokud možno při přetlaku a podtlaku

Vyhodnocení této charakteristické křivky a výpočet proudu netěsnosti při zohlednění podmínek okolí.

Pro zabrání vzniku chybných měření je výhodou výběr vhodného měřícího přístroje jako je Wöhler BC 21 s intuitivním ovládáním a vedením uživatele skrz automatický měřící cyklus a integrované vyhodnocení , stejně jako přenos dat do PC pro vytvoření závěrečného protokolu.

Zásadně se doporučuje, provádět měření při zabudovaných vzduchotěsných vrstvách a přípojkách, ale nikoli již se zakrytými vrstvami. Nejlépe po domluvě se stavebním mistrem, protože v této fázi lze objevené netěsnosti odstranit s minimálním nákladem. V daném případě je smysluplné po dokončení všech prací další měření.

Průběh měření těsnosti pláště

Při měření se zavřou všechna okna a vnější dveře. Uvnitř budovy nebo částech budovy však zůstanou dveře otevřeny, čímž budova nebo část budovy tvoří vzduchotechnicky jednu zónu. Všechny uvnitř se nacházející funkční otvory (odvzdušňovací potrubí, odpady vody atd.) se uzavřou, resp.utěsní. Poté se v nejspodnějším prověřovaném patře zabuduje zařízení s větrákem, nejlépe do některého z oken nebo dveří. Lepší jsou okna než dveře, protože u dveří nelze měřit některé netěsnosti. Obrázek ukazuje zabudování BC 21 do okna včetně flexibilního systému svorek, který umožňuje utěsnění vikýřového okna.

Doporučuje se v průběhu měření těsnosti pláště provést lokalizaci netěsností. K tomu je třeba nastavit větrák v režimu podtlaku na maximálně možný diferenční tlak. Potom se použijí odpovídající pomůcky jako je kouřový prášek, kouřová tužka, anemometr. V souvislosti s tím se pak nabízí i provedení termografické kontroly budovy, která rovněž zobrazí možné úniky tepla různými netěsnostmi.

S pomocí software Wöhler BC 21lze výsledky měření vyhodnotit a sestavit závěrečnou zprávu. Obrázek ukazuje grafické zobrazení křivky netěsností jednoho měření. Lze rozpoznat, že např.v rámci jednoho měření se liší výsledky při podtlaku a přetlaku, vlivem ventilačního efektu na utěsněných oknech.